socka-style

nevím, jak moc aktuální je to u vás, ale znáte to, jak jdete po supermarketu s košíkem a bystře šmejdíte křížem krážem, abyste narazili na výrazné červené či žluté visačky SLEVA, -20% nebo AKCE TÝDNE ? poté vítězoslavně kráčíte ku pokladně a ven vycházíte s taškou (pokud poskytují zdarma, tak samozřejmě plastová jejich, pokud ne, tak máte potraviny po kapsách či pod paží) plnou zlevněných housek za 5, okurek za 10, banánů za 15, vína za 30 a těstovin za 4. jaký to je pocit! kupujete jen potraviny vlastní značky supermarketu, přestože víte, že jsou to sračky (nedávno jsem neodolala delikatesnímu kaviáru z alberta za 25, pěkný hnus. otázkou je, jestli by mi chutnal kaviár za 500), ale jsou zkrátka nejlevnější.
jestli tyto pocity zažíváte, jste student. konkrétněji student, který nežije s rodiči.

baví vás to? sami se živíte, sami si určujete, co budete jíst (ne, podle toho, co nakoupila do ledničky vaše maminka) a pít.

dalším příkladem socka stylu je nakupování oblečení. já tomu říkám 'umět chytře a levně nakoupit', zní to vážně socansky, ale dušuju se, že student si zkrátka nemůže dovolit vyhodit za hadry litr měsíčně (není-li ovšem zásobován rodiči).
second handy jsou velice známé žoviálními prodavačkami, často s umělými nehty, které si hamižně shrabují nejlepší kousky (ano, je to relativní) pro sebe a svou rodinu. o tom ale jindy.
second handy jsou levné. většinou! u nás na vsetíně máme sekáčů několik, ale můj stupeň sockismu se nejspíše zvyšuje, neboť i sekáče už mi přijdou drahé. pardon, ale černá skládaná sukně ála hermiona za 140? ještě že existují dny, kdy i v sekáčích jsou padesátiprocentní slevy (děkuji bože). proto nejraději navštěvuji 'hrabák' v kulturáku, kde dvojice podivných pánů na stoly naháže z pytlů hadry a na zem boty a- hledej, jak umíš! ceny jsou přívětivé, často jednotná cena za kus, takže pokud víte, kdy přijít, můžete odejít se značkovým koženým sakem za 10 káčé. každé pondělí přijíždí nová várka těchto použitých oblečení převážně z ciziny a dají se tu najít opravdové skvosty. to ví především důchodkyně, které začátkem každého nového týdnu svádí s ostatními bitvy o kousek oděvu. svetru či ponožek. někdy teče i krev. haha!

dalším oblíbeným místem, kam chodím je aukro.cz. jako prodejce jsem moc neuspěla, ale jako kupec jsem excelentní. v praze jsem tak získala úžasné lodičky na vysokém podpatku za 1czk, zelené pouzdrové šaty za 2czk, kamarádka leopardí boty za 30czk a poštovné 0czk.
dneska (aktuální lokace: brno) na aukro.cz znova klikám a zařizuju si pokoj. 4 holé zdi a 1 podlaha s parketama. jako základ tu mám svou nafukovací postel, zbytek se uvidí. trochu punk, ale nevěříte, jak je to zábavné a adrenalinové zkusit si vybavit pokoj co nejlépe a hlavně co nejlevněji.

co chci říct? pointa?

líbí se mi způsob, že věci se dají znovu použít. REuse, REpair, REstore. věci by měly být v oběhu, neustále využívány, stoprocentně vyždímány a zničeny. nemám ráda, když vlastním opravdu drahou věc a musím se k ní chovat uctivěji, než k té levné. stále je to jen VĚC a má mi sloužit (většinou) k užitku. v náporu učení hrozně čmárám do učebnic, dělám si poznámky propiskou a netíží mě, že tu knížku pak neprodám 'téměř jako nová! top stav!', ale vyhodím ji opelichanou, propocenou, zasliněnou a popsanou durch, protože mi prostě dobře posloužila.

zajímalo by mě jak to máte vy. upřednostňujete věci nové a nepoužité nebo jste second hands lovers?