3/04/2010

l.

něžný plátku orchidu
porcelánová glazuro
krystalku průzračný dráčku
dětských let v oblacích
létáš
foufáš do oblaků z plna
plic artérie pukají a
miliony spletitých vlásečnic
tryskají z hrudi
jako červené klubka bavlnek když
přijdeš uvařím konvičku
horkého čaje na
hladině poplave lotus
bílý s růžovými okraji
a na chvíli
ho neuvidíme zaplaví
jej vlna mlhy
abychom jeho krásu
neviděly celou
naráz
a oči se budou
smyslně přivírat protože
nejsou s to unést tak
mohutnou
sílu okamžiku lotusi
něžný.

Žádné komentáře:

Okomentovat