2/23/2010

Václav Hrabě - Infekce in Blues pro bláznivou holku

spadl jsem ze skály porostlé arnikou
a teď ležím
rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
a tebe

Nejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
Všechny kapacity nade mnou pokývaly
hlavami a odešly
Je to prý skorem zbytečné
Vrchní sestra přináší
pomeranče cigarety a třicet reprodukcí
Botticeliho
Posilněte se večer vás budou operovat
Vezmou vám srdce Máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít

Loupu pomeranč a vzpomínám
na Prahu Čvachtavý sníh Rackové
na 7. listopadu byllo slavnostní osvětlení
pamatuješ?
Moje bílá nemocniční postel se houpe
jako tramvaj do které se opřel vítr
Je to smutné nebo možná směšné
ale asi jim umřu pod nožem
protože jenom ty
máš krev
stejné skupiny jako já

Musím jim říct kde tě najdou
Nelekej se Ale až pro tebe přijdou
budu ležet mezi lesklými vyvařenými nástroji
a nebudu vědět
že jsi přišla

Vím
že mě nemáš ráda
ale já tebe mám
v krvi rozpuštěnou
s bacily tetanu s vůní kouře a arniky
a šlágry
tak starými
že už je vůbec nikdo nepamatuje

3 komentáře:

  1. první a poslední odstavec miluju nejvíc:)

    OdpovědětVymazat
  2. bože...jedna z těch, kterou jsem si párkrát přečetla a teď už ji z paměti nevymažu, krása.hrabě je jediněčný ( mám moc ráda Déšť)

    OdpovědětVymazat