8/09/2010

Jaroslav Žůr

to jsme byli jednou v Krásných ztrátách (mimochodem, vřele doporučuju, www) a popíjeli vínko a objevili nějaké staré časopisy. hle, poezie! objevili jsme nejúžasnějšího, nejúchylnějšího a vůbec nejminimalistictějšího básníka novodobé poezie.

Dámy a pánové ... Jaroslav Žůr


Zemřel strýc

1973
1974
1975
Teď to přijde
1976
Zemřel strýc

Matce vykám

Matce říkám mami
Vykám jí
Říkám j i Naši
Fera, Kódl a Laďa
jí říkají Vaši
a teti.

Šk. rok1957-58
(Moje oblečení)


Nic.
Nevím.
Absolutně si nemohu
na nic vzpomenout.
Vůbec nic.
Ani ňň.

Milan Přikrylu

Říká nám
Feny
Vy feny
Kuva hoši vy feny
Kuva vy feny

Andula Zábranská

Sousedka
Panimáma Zábranská je hluchá.
Musí se na ni křičet.
Nejvíc křičí Andula.
Křičí na ni: "Matko"
"Kurva matko".

Léto v kapli

Léto
se zavřenými dveřmi kaple
zkoušíme nazí.
Pomalu se suneme
po kamenné dlažbě

Starší kluci - Luboš

Luboš prská směje se
kecá
Něco tahá z paty
Potřebuje k tomu prostor
Děláme kolem něho kruh

Tepláková souprava

Na první schůzce
tepláky a bunda
ji obalují.
Oběma rukama
drží dvojkolku.

***

Líbí se mi moje trenýrky
V předklonu vidím se
od země do půl pasu.

Z časopisu PSÍ VÍNO 37/8

1 komentář: