Sourozenecké duo, Jakub a Anežka Hoškovi působí už delší dobu jako iniciátoři hudebních a výtvarných aktivit na pražské a brněnské umělecké scéně. Jako Indie Twins fungují jako kurátoři a DJs, spolu s dalšími provozují pražskou galerii A.M.180. Jakub navrhuje i booklety CD a LP, naopak design spojený s hudbou je mu velkou inspirací, jak mohou zjistit návštěvníci výstavy v jeho improvizovaném pokoji.
Rozhovor s Jakubem Hoškem
1. Jaký má podle vás Cena Jindřicha Chalupeckého význam a v čem spočívá její největší přínos pro mladé umělce?
Ve své podstatě u CJCH o soutěž nejde, ale umělci ji tak vnímají. Ale i tato „soutěž“ nikdy neurčí objektivně jednoznačného vítěze. Soutěž by měla být hra, ale ve finále jde především jen o ego a to je podle mého názoru špatně. V umění není možné být nejlepší, je možný být dobrý a snažit se být lepší a lepší pro uspokojení sebe sama. CJCH umělci v tom může pomoct, ale taky i uškodit. CJCH může pomoct umění najít svoje publikum, není však jisté, zda v této zemi vůbec nějaké publikum existuje. A pak se můžu ptát: Vede ocenění práce mladých umělců k jejímu zkvalitnění? Je vůbec oceněná věc kvalitní? Dost zavádějící. CJCH by měla umělce podpořit v jeho dalším vývoji, usnadnit mu tím práci, zvlášť v našem prostředí. Ale zda se to daří, to je další otázkou… CJCH má význam především symbolický a za největší přínos beru ten fakt, že jen existuje.
2. Dosud ji získalo sedmnáct umělců: který vás svým dílem nejvíce oslovuje? A proč?
Tomáš Vaněk svými postupy, obsahem a rafinovanou hravostí a občas i infantilním a hravým konceptuálním přístupem. Osobní, český, podivný psycholog-amatér Michal Pěchouček. Multimediálně angažovaný Jiří Černický. Konceptuální designer filosof-čert Jano Mančuška a elegantně citlivá Markéta Othová.
3. Je nějaký umělec, který by si ji podle vás zasloužil, ale nikdy se na něj nedostalo?
CJCH by měl dostat kompletně Bezhlavý jezdec (Jano Mančuška, Josef Bolf, Jan Šerých a Tomáš Vaněk), což už se ale nestane. Škoda!
4. Koho z letošních finalistů — kromě sebe — nejvíce favorizujete?
Honzo, Evo, Zbyňku, Pavlo - hodně štěstí!
5. Máte nějaké krédo, kterým se ve své tvorbě řídíte?
Buď vždy o krok napřed!
6. Co pro vás znamená umění?
Něco skličujícího, smysluplného, teatrálního, krásného, pokleslého, nepředvídatelného, osvobozujícího, osobního, vznešeného, komorního, naplňujícího, průměrného, elitářského, vycucávajícího, nečitelného, reprezentativního, neprozkoumaného, chtěného, nic neříkajícího…
7. Do jaké míry je pro vás důležitá reakce veřejnosti na vaše dílo?
Jakákoli reakce je nutná, ať už pozitivní, nebo negativní. Ať už ze strany laické veřejnosti, nebo odborníků. Reakce diváků jsou pro mě velmi přínosné a inspirující. Je jen na mně, jak zareaguji, jsem ještě pořád svobodný člověk. Tyhle věci jsou pro mě moc moc důležité. Každé reakce si velmi vážím a snažím se ji respektovat.
Ukázka díla:
Žádné komentáře:
Okomentovat